manmark-praha.cz/manmark-praha-cz

ManMark Czech Republic s.r.o. radí: 

 

Jak při výběrovém řízení prověřit odolnost vůči zátěži? Část č. 2

 

ManMark: Pokud je zřejmé, že obsazovaná pozice je dlouhodobě zátěžová, musíme hledat spíše kandidáta typu vytrvalostního běžce než sprintera, který se z krátkodobého hlediska může osvědčit, ale hrozí mu v zátěžovém prostředí syndrom vyhoření. Proto je vhodné pátrat i po indiciích preventivní práce se stresem, např.:

ManMark pro personální referenty

Otázka

„Jaké techniky z oblasti stres managementu nebo při překonávání stresu používáte?“

Zde samozřejmě nevadí, pokud kandidát nebude schopen svoje taktiky odborně pojmenovat – i intuitivně využívané strategie mají pro prevenci stresu žádoucí účinek.

Otázka

„Uveďte příklad situace, ve které jste dříve zažíval stres a ve které jste zaznamenal posun.“ „Jak k němu došlo?“

„Co Vás podporuje v překonávání podobných překážek, co Vás dokáže povzbudit?“.

Z podobných otázek můžeme zjistit, jak kandidát uplatňuje při zvládání zátěže volní úsilí a co ho k tomu motivuje, nakolik je schopen efektivně se učit z vlastních zkušeností.

 

Pokud potřebujeme jedince do oblasti se silnou zátěží, bude pro nás dalším pozitivním signálem, pokud ve svém životě zmiňuje i další, mimopracovní oblasti, kde může svou energii a odolnost znovuobnovovat. Ukazuje se, že pro zvládání pracovní zátěže je nezbytné mít ve svém životě více opěrných bodů, které nám pomáhají bilancovat a dívat se na aktuální problém z ptačí perspektivy. Ideální je, pokud si je jedinec podobných opěrných bodů ve svém životě vědom, pečuje o ně, a i když to může znít paradoxně, najde si pro ně ve svém nabitém pracovním programu místo.

Velmi důležité pro posouzení zvládání stresu rovněž je, do jaké fáze nechal jedinec zátěžovou situaci dojít. To samo nemluví o odolnosti vůči zátěži, ale spíše o sebereflexi a vnímavosti vůči sobě. Cílem totiž není být schopen signály zátěže ignorovat, ale zachytit je raději dříve než později. I když se nám ale podaří najít kandidáta odolného vůči zátěži, otevírá se k prozkoumání ještě další aspekt této kompetence. Podle hesla „není všechno zlato, co se třpytí“, hledáme i my v některých případech kandidáta s kompetencí dostatečnou, ale ne extrémní.

Co může být tedy nevýhodou příliš vysoké odolnosti vůči zátěži? Protože odolnost vůči zátěži do určité míry znamená i odolnost vůči vlivům přicházejícím zvenčí, může v některých případech hraničit až s necitlivostí. Proto nesmíme zapomínat na otázky, umožňující určit zdravou míru odolnosti, směřují například na zpětnou vazbu a práci s osobním rozvojem, např.:

Otázka

„Kdy naposledy jste se o sobě dozvěděl něco nového a zajímavého, něco, co jste zužitkoval?“

Jedinec s přehnanou mírou stability často nenajde příklad zužitkovatelné zpětné vazby, což obvykle neznamená, že ji nedostává, ale že ji nevnímá. I dobře míněná zpětná vazba a veškeré rady po něm mohou bez efektu „stéct“, což může dělat problémy v jeho dalším rozvoji.

Jedinci s vysokou stabilitou ve vedoucích pozicích navíc mohou mít tendenci vnímat zátěžovou situace podle sebe a nevšimnou si, že se jim půlka oddělení už zhroutila, protože oni stres ještě necítí. Je žádoucí, pokud má uchazeč i přes své osobní dispozice povědomí o tom, že ne všichni jsou natolik odolní jako on sám, a dokáže projevovat vůči takovým odlišnostem porozumění. Pokud se dozvíte, že „každý se musí umět ozvat sám“ a všichni kolem něj jsou „přecitlivělí a všechno moc prožívají“, je pro takového kandidáta ještě zřejmý prostor k rozvoji.

 

ManMark Czech Republic s.r.o.