Čvn 192014
 

Výběru správného typu osvětlení, ať už do interiérů či exteriérů, bychom měli vždy věnovat velkou pozornost. Špatným výběrem světla si můžeme poškodit zrak, vyvolávat si bolesti hlavy, podrážděnosti a únavy. Jedním z typů žárovek, které se k osvětlení používají, je halogenová žárovka, jinak známá také jako halogenka. Jedná se o speciální druh žárovky, který má vyšší stupeň teploty vlákna uvnitř baňky, díky čemuž je dosahováno vyšší svítivosti a bělejšího světla. Díky vyšším teplotám můžeme prodloužit životnost samotné halogenové žárovky a to přidáním do atmosféry uvnitř baňky sloučeniny halového prvku.

 

Nejčastěji jím je brom či jod. Halogenky se oproti ostatním žárovkám mohou pyšnit rezistencí proti opakovanému vypínání a zapínaní. V samotné baňce dochází k procesu, kdy je odpařován wolfram, který se následně slučuje a rozpadá například s bromem. Tomuto chemickému procesu říkáme halogenový cyklus. Díky tenzi wolframových par pak dochází k prodlužování životnosti vlákna a zvyšování samotné světelnosti žárovky. Kvůli značně vysokým teplotám je u halogenových žárovek použito křemenné sklo. Tím ovšem nastává problém v podobě ultrafialového záření. Jelikož je právě křemenné sklo pro tento typ záření propustný, mohlo by docházet k opalování v blízkosti tohoto světla. Problém však zaznamenávají osoby s citlivým zrakem. Proto je každá halogenová žárovka obohacená o oxid ceričitý či titaničitý, které toto záření pohlcují. Baňka žárovky dosahuje opravdu vysokých teplot a při jejím poškození může hrozit vznik požáru, popřípadě popálenin. Proto je velmi vhodné tento typ světelného zdroje umístit do svítidla s ochranným skleněným krytem, který taktéž pohlcuje většinu ultrafialového záření.

 

 

Halogenové žárovky se vyrábějí jako trubicové halogenové žárovky nebo miniaturně jednostranné paticované  s kolíčky. Křemenné sklo, chránící tyto žárovky může být poškozeno při styku se solí, která je obsažena i v potu. Sůl způsobuje na povrchu žárovky leptání, které naruší strukturu skla. Při tomto procesu dojde k rekrystalizaci světla, která vede k přehřátí a následnému prasknutí žárovky. Baňku by jsme při styku se solí měli vždy očistit technickým lihem.

 

Typy halogenových žárovek

V současné době se pro účely optického a projekčního rázu nejčastěji používají žárovky plněné xenonem, které vystupují pod názvem XENOPHOT.  Novinkou na poli halogenových žárovek jsou také tzv. nízkotlaké technologie. S xenovovou technologií se nejčastěji setkáme u dopravních prostředků, kde slouží k výrobě žárovek umisťovaných do předních světlometů automobilu. Tato použitá technologie není na obalu uváděna, ale dá se odvodit od garance zvýšení světelného toku o 50-60%. V tomto případě jde však o typy homologované. Vysokopříkonové žárovky nesmějí být na veřejných komunikacích používány. Často bývají označeny slovem RALLY a na obalu by mělo být vždy vyznačeno, že se jedná o typ světelného zdroje, který je zakázaný pro použití na veřejných komunikacích. Nikdy nesmějí nést označení H1-4 a H7, které je vyhrazeno pro homologované typy žárovek. Tyto typy žárovek vysoce zatěžují reflektory a jejich rozsvícení u blízké překážky může způsobit poškození reflektoru. Zároveň jsou velkému zatížení vystaveny také přívodní kabely, alternátor, popřípadě dynamo.

Pří pořizování halogenové žárovky by vás na obalu měli vždy zajímat údaje typu UV-stop, UV-block, LOW PREASURE TECHNOLOGY a LONG LIFE. Jednou z největších nevýhod tohoto typu osvětlení je jeho vysoká pořizovací cena a značná závislost na napájecím napětí i omezenější možnost stmívání. Při dlouhodobém provozu, při nižším napětí, pak také může nastat zastavení halogenového cyklu a ztmavnutí žárovkové baňky.

Sorry, the comment form is closed at this time.