S lékařem či bez?

Máte doma hypochondra? Já jednoho znám. Každá rýma znamená začínající chřipku, bolest v krku značí těžký zánět, bolest hlavy je příznakem jiné (mnohem vážnější) choroby, bolesti břicha nejsou v žádném případě od nadýmání, nýbrž od zánětu střev či jiných záludností, jakákoli bolest zad, kloubů či svalů je důvodem k okamžitému vyhledání odborné pomoci ortopeda nebo alespoň fyzioterapeuta, o pálení žáhy či bolesti v oblasti žaludku ani nemluvě. Za vším se skrývá hrozící infarkt, je nutné okamžitě volat záchranku. Jakékoli mateřské znaménko či piha je předzvěstí zlověstné rakoviny. Je vám to povědomé?

Každý by měl dbát na své zdraví. Nepodceňovat dlouhodobé a opakující se příznaky, snažit se poznat své tělo a vědět, co je běžné a ještě normální a co už nikoli, zda se jedná o jednorázovou událost či chronicky se opakující neduh, jestli se intenzita bolesti stupňuje, mateřské znaménko mění svůj tvar, barvu, povrch apod. Každý by se měl sledovat a nic nepřehlédnout. Žádný lékař vás nemůže znát lépe, než byste se měli znát vy sami. Lékaři můžete detailně popsat svůj stav a dosavadní vývoj a on z toho může vyvodit, o jakou nemoc se jedná, případně vás poslat na další vyšetření, které domněnku potvrdí či vyvrátí, ale poznat vaše tělo za vás určitě nemůže, to zkrátka není možné. Přístup, ať se stará doktor, od toho je přeci doktorem, není tedy rozhodně správný. Každý má zodpovědnost sám za sebe. Nicméně opačný extrém, kdy se někdo snaží být sám sobě doktorem, také nebude tou nejlepší cestou. Přeceňovat každý příznak, vyhledávat dlouhé hodiny v knihách a na internetu a stanovovat si sám diagnózu (a v horším případě se i sám léčit), tudy také cesta nevede. Řešení je někde uprostřed. Poznejte sám sebe, pečujte o sebe a v případě, že něco opravdu není v pořádku, vyhledejte pomoc lékaře.