Kvě 122014
 

Hlavním cílem při volbě oblečení je udržení těla v teple. Oblečení bychom měli vybírat tak, aby nám poskytlo bezpečnou ochranu za všech klimatických podmínek a spolehlivě nás ochránilo i před nepříznivým deštivým počasí a silným větrem. Velmi významnou roli při výběru vhodného oblečení do hor hrají vlastnosti jednotlivých částí oděvu.  Důležitým faktorem je schopnost oděvů propouštět vlhkost a vzduch, je nutné brát samozřejmě i ohled na hmotnost a objem oděvů, jestli je možné se v nich volně pohybovat a jaké jsou jejich alergologické vlastnosti.

Cibulový systém oblékání

Hlavním principem při oblékání na horské túry je využití vrstvení oděvů. Tento systém se označuje také jako „cibule“, je vhodnější mít na sobě raději více tenčích vrstev (slupek) než jednu silnou vrstvu. Jako první vrstva slouží funkční spodní prádlo, např. trička a tílka, která by měla zabezpečit odvod potu a vlhkosti směrem ven od těla. Toho se obvykle dosahuje velkou plochou povrchu jednotlivých vláken, která vlhkost sami nepohlcují, a proto velmi rychle schnou. Funkční prádlo částečně zadržuje teplo vytvářené tělem a mělo by být i příjemné na nošení a zároveň umožňovat volnost pohybu.

Druhá termoizolační vrstva je určena k ochraně před chladem zvenčí. Toho je dosaženo tím, že se vytváří vzduchová izolační vrstva, která nepropouští studený vzduch k tělu a izoluje tělem vytvořené teplo. Tato druhá vrstva musí být schopna odvádět vlhkost ven nebo do dalších vrstev jako je například softshell a fleece.  Pro tento účel se často používají materiály, které jsou zároveň odolné i proti větru a mohou tedy také plnit funkci poslední, svrchní vrstvy za suchého počasí.

Oblečení, které je používáno jako třetí a vrchní vrstva, například bundy a vesty, by měly chránit proti dešti, aby vnější vlhkost nepronikla k tělu a zároveň být i prodyšné, aby se vlhkost, která je vytvořena tělem a odváděna vnitřními vrstvami, dostala na povrch a odpařila. Materiály, které jsou používány pro výrobu této svrchní vrstvy, musí být tedy nepromokavé a zároveň i prodyšné. Toho samozřejmě nelze dosáhnout v plné míře, a tak je při složení této vrstvy nutno hledat kompromisů. Tato vrstva musí samozřejmě také chránit proti větru a být i odolná vůči mechanickému poškození, což je velmi důležité v náročných klimatických podmínkách.

Nepromokavé a neprodyšné materiály

Za nepromokavé jsou považovány materiály, které mají vodní sloupec již od 2000 mm. Toto číslo udává výšku vodního sloupce, při které tkanina začíná propouštět první kapky vody. V praxi jsou vyžadovány nepromokavé materiály s vodním sloupcem 10000 – 20000 mm. Nepromokavost se totiž prudce snižuje se zatížením materiálu. Nepromokavé oblečení navíc musí mít nepropustné švy a zipy.

Prodyšné je udávána v gramech páry, které se odpaří přes metr čtvereční látky za 24 hodin (MVTR) a tyto hodnoty se pohybují v poměrně širokém rozmezí. Při chůzi je tělem prodováno až 10000  g/m2/24 hod., při běhání až 25000 g/m2/24 hod. a při mimořádné fyzické zátěži až 35000 g/m2/24 hod. Prodyšnosti zvyšuje odvětrávání, např. pomocí větracích otvorů v podpaží.

Na co si dát při horských túrách pozor

Na místech, kde dochází k častému tření oděvu o kůži, dochází často k opruzeninám, čemuž napomáhá i pocení. Důležitá je kvalitní turistická obuv a také vhodné ponožky, doporučuje se ponožky kombinovat a mít také náhradní ponožky pro případ zpocení či zmáčení obuvi. Také ponožky by měly být z funkčních materiálů.  I batoh by měl být nepromokavý, nebo alespoň chráněný nepromokavým obalem či pláštěnkou.