Štítek: scientologie

Toto je první popis Dianetiky od L. Rona Hubbarda. Původně kolovala v podobě rukopisu, brzy se začala kopírovat a předávat z ruky do ruky, až nakonec doslova obíhala celý svět.

Zvěsti, které se o rukopisu šíříly, zájem o něj přiživovaly.

Když Hubbarda zaplavily tisíce dopisů dožadujících se více informací, usoudil, že jediným způsobem, jak tyto dotazy zodpovědět, je kniha.

Tou knihou byla Dianetika: Moderní věda o duševním zdraví, nyní největší bestseller v oblasti mysli v historii. Zjistěte však čím to vše začalo. V knize Dianetika: Původní teze jsou naprosté základy Dianetiky a dianetických objevů.

V knize Dianetika: Původní teze
V této knize najdete základní objevy a rovnice Dianetiky:
• Prvotní axiomy Dianetiky – axiomy, na kterých stojí celý tento předmět
• Objev dynamického principu existence, který pohání všechny formy života – PŘEŽIJ!
• Čtyři dynamiky, na které se dělí život a které udávají přežití člověka
• Objevení a složení reaktivní mysli
• engramy – jediný zdroj iracionálního chování
• Moc příkazu v každém engramu, která před Dianetikou bránila jejich odhalení a zvládnutí
• Analytická mysl, její funkce a způsob, jak operuje
• První popis stavu Clear, jeho vlastností a potenciálu
• A zejména – zákony navracení, které vysvětlují jak a proč auditing funguje

Viděl jsem život shora dolů i zdola nahoru. A vím, jak vypadá oběma směry. A vím, že existuje moudrost a že existuje naděje.

PŘEDMĚT FILOSOFIE je prastarý předmět. Slovo filozofie znamená „láska k moudrosti nebo znalosti, studium nebo hledání moudrosti nebo znalosti o věcech a jejich příčinách, ať už teoretické nebo praktické“.

Vše, co víme o vědě nebo religio, pochází z filozofie. Filozofie stojí za a nad vší ostatní znalostí, kterou máme nebo používáme.

Tento předmět byl dlouho považován za téma určenou výhradně pro posluchárny a intelektuálů a lidem z ulice byl do značné míry bráněno.

Pod rouškou nepřekonatelné odbornosti byla filozofie určena výhradně jen pár privilegovaným.

První zásadou mé vlastní filozofie je, že moudrost je určena každému, kdo po ní touží. Je sluhou prostého člověka i krále a nikdy by se na ni nemělo dívat s posvátnou úctou.

Sobečtí učenci zřídkakdy odpustí komukoliv, kdo se snaží zbořit stěny tajemství a dovolit lidem vstoupit dovnitř. Když Will Durant, moderní americký filozof, napsal populární knihu na téma Příběh filozofie, jeho učení kolegové ho úplně odepsali. A je proto každý, kdo se navzdory námitkám „z kruhu vyvolených“ snaží přinést lidem moudrost, častovaný urážkami.

Druhá zásada mé vlastní filozofie je, že musí být použitelná.

Učení zamčené v plísní napadených knihách neví nikdo použít a tudíž nemá žádnou hodnotu.

Mou třetí zásadou je, že každý filozofický poznatek má hodnotu pouze tehdy, když je pravdivý nebo funguje.

Tyto tři zásady jsou pro obor filozofie takové neobvyklé, že jsem své filozofii dal jméno: Scientologie. Znamená to prostě „znalost o tom, jak vědět“.

Filozofie může být jen cestou k znalosti. Znalost nelze nikomu do hlavy natlačit. Když má člověk k dispozici cestu, může po ní jít a zjistit, co je pravdivé pro něj. A to je Scientologie.

Poznej sám sebe a pravda tě osvobodí.

Proto se v Scientologii nezabýváme skutky jednotlivců a rozdíly mezi jednotlivci. Zabýváme se jen tím, jak ukázat člověku, jak se může osvobodit.

Toto samozřejmě není příliš populární u těch, jejichž živobytí a moc závisí na zotročení druhých. Ale je to jediný způsob, jaký jsem našel, který opravdu zlepšuje život člověka.

Útlak a omezování jsou základní příčinou deprese. Když od nich člověka osvobodíte, může zvednout hlavu, uzdravit, začít se těšit ze života.

A přestože se to nemusí líbit otrokářem, lidem se to líbí velmi. Běžný člověk je rád, když je šťastný a zdravý. Je rád, když dokáže věcem rozumět. A ví, že jeho cesta ke svobodě vede skrz znalost.

A proto mi už od roku 1950 lidstvo klepe na dveře. Bylo jedno kde a jak daleko jsem žil. Odkdy jsem poprvé vydal knihu * o tomto předmětu, můj život už nikdy nepatřil jen mně.

Rád pomáhám druhým a sledovat člověka, jak se osvobozuje od stínů, které zatemňují jeho dny, považujte za největší potěšení v mém životě.

Tyto stíny mu připadají takové neproniknutelné a tlačí ho k zemi tak důkladně, že když zjistí, že jsou to jen stíny a že přes ně může vidět, projít jimi a ocitnout se znovu na slunci, má obrovskou radost. A myslím, že mám minimálně takovou radost jako on.

Viděl jsem mnoho lidského neštěstí. Jako velmi mladý jsem putoval po Asii a viděl jsem bolest a utrpení přelidněných a negramotných zemí. Viděl jsem bezcitných lidí, jak kráčejí ulicemi a překračují umírajících. Viděl jsem děti, které byly jen kost a kůže. A vedle té bídě a nedůstojných poměrech jsem našel posvátná místa, které v sobě skrývaly obrovskou moudrost, ale ta byla pečlivě ukryta a šířena jen jako pověra. Později jsem na západních univerzitách viděl lidi posedlých materialismem, jak všechnu svou zručnost využívali k tomu, aby ve svých odstrašujících halách skrývali před prostými lidmi i to málo moudrosti, co měli. Zažil jsem příšernou válku a viděl jsem její hrůzu a bolest, kterou nikdo nezmírnil ani jediným slovem slušnosti či lidskosti. Nežil jsem žádným klášterním životem a pohrdám mudrcem, který nežil, a učencem, který se o své znalosti nepodělil.

Existuje mnoho moudřejší lidí než jsem já, ale jen málo jich prošlo tolik cest.

Viděl jsem život shora dolů i zdola nahoru. A vím, jak vypadá oběma směry. A vím, že existuje moudrost a že existuje naděje.

Slepý kvůli poškození očních nervů a chromý s fyzickým poškozeným kyčlí a páteře jsem na konci druhé světové války čelil téměř žádné budoucnosti. V služebních záznamech bylo o mně uvedeno: „Tento důstojník nemá žádné neurotické ani psychotické sklony jakéhokoli druhu“, ale také tam stálo „trvale tělesně postižený“. A pak přišla další rána – moje rodina a přátelé mě opustili, jak údajně beznadějnou kaliko a pravděpodobně zátěž pro ně po zbytek života. Ale použitím poznatků, které jsem měl o člověku a jeho vztahu k vesmíru se mi za méně než dva roky podařilo propracovat se zpět do dobrého stavu a nabrat sil. Neměl jsem nikoho, kdo by mi pomohl, vše, co jsem potřeboval vědět, jsem si musel zjistit sám. A studovat, když nevidíte, je dost umění. Zvykl jsem si na to, že mi říkali, že se to nedá, že neexistuje žádné východisko, žádná naděje. A přece jsem znovu začal vidět a chodit a vybudoval jsem si zcela nový život. Je to šťastný život, je rušný, a já doufám, že i užitečný. Jediné chvíle smutku zažívám, když vidím jak bigotní lidé přesvědčují druhých o tom, že všechno je špatné, že neexistuje žádná cesta ani naděje, že kromě smutku, jednotvárnosti a sklíčenosti neexistuje nic víc a že každá snaha pomoci jiným je falešná. Já vím, že to není pravda.

Takže mou filozofií je, že člověk by se měl podělit o moudrost, kterou má, měl by jiným pomoci, aby si uměli pomoci sami, a měl by jít dál i přes těžkým mrakem, protože po nich vždy vyjde slunce. Člověk by měl také ignorovat nesouhlasné výkřiky sobeckých intelektuálů, kteří vykřikují: „neodhalujte ty tajemství. Nechte je všechny nám. lidé tomu nemohou porozumět. “

Ale já jsem nikdy neviděl, že by moudrost přinášela jakýkoliv užitek, když si ji někdo držel sám pro sebe. A protože mi dělá radost vidět druhých šťastných a protože jsem zjistil, že většina lidí dokáže porozumět a rozumí, budu (dokud budu existovat) nadále psát a pracovat a učit.

Neznám totiž žádného člověka, který by měl monopol na moudrost tohoto vesmíru. Patří těm, kteří ji dokáží využít, aby pomohli sobě a jiným.

Kdybychom o něco více znali věci a o něco více jim rozuměli, žili bychom všichni šťastnější.

Existuje způsob, jak je poznat, a existuje cesta ke svobodě.

Staré musí ustoupit novému, lež musí být odhalena pravdou a pravda, i když se proti ní bojuje, nakonec vždy zvítězí.

~ L. Ron Hubbard, kapitola Co je to velikost, kniha Nový pohled na život

Více se dozvíte v knize Nový pohled na život od L. Ron Hubbarda

Elisabeth Moss – další z řady herců a hereček, kteří jsou členy scientologické církve.

Elisabeth Moss se narodila 24. července 1982 v Los Angeles, v Kalifornii.  Elisabeth je herečka a producentka. Českým televizním divákům je známá díky ztvárnění postavy Peggy Olson v seriálu Šílenci z Manhatnu (2007). Seriál šílenci z , dále díky vystupování v Girl, Interrupted (1999) a The One I Love (2014).

Šílenci z Manhattanu (v anglickém originále Mad Men) je americký dramatický seriál, který vytvořil a produkoval Matthew Weiner. Seriál se ve Spojených státech vysílal v neděli večer na americké kabelové stanici AMC a produkovala ho společnost Lionsgate Television. První díl se poprvé na televizních obrazovkách objevil dne 19. července 2007. Seriál měl celkem sedm sérií a poslední epizoda se vysílala v neděli 17. května 2015.

Seriál se odehrává v šedesátých letech v prostředí fiktivní reklamní agentury Sterling Cooper na Madison Avenue v New Yorku a později v nově vytvořené firmě Sterling Cooper Draper Pryce. Hlavní postavou seriálu je Don Draper (Jon Hamm), kreativní ředitel ve Sterling Cooper a zakládající partner ve Sterling Cooper Draper Pryce, a také lidé v jeho životě, jak v kanceláři, tak i mimo ní. Děj se soustředí jak na činnost agentury, tak i na osobní život postav. Jako takový, pravidelně líčí měnící se nálady a sociální poměry v šedesátých letech v Americe.

Seriál získal ohlas u kritiků, zvláště za svou historickou autentičnost, vizuální styl, kostýmy, herce, scénář a režii, a vyhrál mnoho cen, včetně patnácti cen Emmy a čtyř Zlatých glóbů. Stal se prvním a jediným seriálem vysílaným na kabelové televizi, který vyhrál cenu Emmy čtyřikrát za sebou v kategorii vynikající dramatický seriál, za první čtyři série v letech 2008, 2009, 2010 a 2011.

V České republice je seriál vysílán v původním znění s titulky na stanici ČT art.[4] První epizoda, s názvem „Zrak ti zastřel kouř“, měla na této stanici premiéru dne 5. ledna 2016.

Hlavní postavy:

Don Draper (Jon Hamm): Kreativní ředitel a nejmladší spolumajitel reklamní agentury Sterling Cooper a od čtvrté řady seriálu i partner společnosti Sterling Cooper Draper Pryce. Je hlavní postavou celého seriálu. Často a rád pije a kouří. Má temnou minulost a v odvětví inzerce a reklamy dosahuje velkých úspěchů.

Peggy Olson (Elisabeth Moss): Do firmy přijde jako Draperova sekretářka, ale za čas se z ní stává textařka s vlastní kanceláří.

Pete Campbell (Vincent Kartheiser): Mladý, ambiciózní účetní ze staré newyorské rodiny s rozsáhlými kontakty a výsadním zázemím.

Betty Draper (narozená Hofstadt, později Francis) (January Jones): Manželka Dona Drapera a matka jejich tří dětí Sally, Bobbyho a Eugena Scotta. Nevěry svého manžela snáší špatně a později se s ním rozvede.

Joan Holloway (později Harris) (Christina Hendricks): Vedoucí kanceláře a hlavní sekretářka ve společnosti Sterling Cooper.

Roger Sterling (John Slattery): Jeden ze dvou starších majitelů Sterling Cooper. Jednu dobu je i mentorem Dona Drapera. Jeho otec tuto firmu založil s Bertramem Cooperem, od té doby je jeho jméno před Cooperovým v názvu celé firmy. Obraz v Cooperově kanceláři ukazuje Rogera jako dítě vedle dospívajícího Coopera.

Lane Pryce (Jared Harris): vedlejší postava ve třetí sérii a jedna z hlavních postav ve čtvrté a páté sérii: Britský finanční úředník, který je instalován v nové britské mateřské společnosti Sterling Cooper.

Bertram „Bert“ Cooper (Robert Morse): vedlejší postava v první a druhé sérii, jedna z hlavních postav od třetí do sedmé série: Poněkud excentrický nejstarší majitel Sterling Cooper. Ze dne na den společnost opustí a přenechá ji Sterlingovi a Draperovi, ale ví o všech operacích firmy.

Když se řekne scientologie, většina z nás si vzpomene na známé americké herce jako jsou Kirstie Alley, Chick Corea, Kelly Preston, Priscilla Presley, Catherine Bell, Jenna Elfman, Sofia Milos, Giovanni Ribisi, Michael Pena, Anne Archer, Erika Christensen.