Daň z nemovitosti

Jen do konce ledna mají lidé, kteří si v uplynulém roce pořídili byt, dům, pole nebo třeba stodolu, čas na to, aby si podali přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Pokud to nestihnou včas, hrozí jim sankce. Letošek navíc vnáší do této daňové povinnosti jednu novinku – jednotné daňové přiznání za všechny nemovitosti daného vlastníka v rámci jednoho kraje.

Daň z nemovitostí tvoří daň z pozemků a daň ze staveb. Přiznání k dani z nemovitostí za rok 2013 musí podat poplatníci (jak fyzické, tak právnické osoby), kteří v průběhu roku 2012 získali do svého majetku nějakou nemovitost – stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor evidovaný katastrem nemovitostí, pozemek nebo si např. pronajali pozemek evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem.

Daňové přiznání se nepodává každý rok. Přiznání je potřeba podávat jen při zásadní změně ve vlastněných objektech, jako je nákup, prodej, stavba nemovitosti, přístavba, nástavba. Pokud nedojde během roku ke změně, přiznání se nepodává, daň se ovšem platí. Změna sazeb nebo koeficientů se promítne do výše daně, není ale důvodem pro podání přiznání. Pokud existuje povinnost přiznání podat, odevzdává přiznání k 31. lednu příslušného roku a daň platí ten, kdo je majitel nemovitosti k 1. lednu příslušného roku. Je-li vypočtená daň nižší než 5 tisíc korun, musí být zaplacena do 31. května. Je-li daň vyšší než 5 tisíc korun, musí být zaplacena ve dvou stejných splátkách.

Jedno daňové přiznání

Rok 2013 vnesl do daně z nemovitosti změny. O všechny daně se nově bude starat pouze 14 nových krajských finančních úřadů se sídly v krajských městech a v hlavním městě Praze, a to prostřednictvím svých územních pracovišť, tedy stávajících finančních úřadů. Noví majitelé nemovitostí budou od roku 2013 podávat pouze jedno daňové přiznání za všechny své nemovitosti, které se nachází na území jednoho kraje a také platba bude jen jedna.

Při určování příslušnosti ke konkrétnímu finančnímu úřadu bude hrát roli například to, zda má poplatník nemovitost ve stejném kraji jako pobyt, v některých případech bude hrát roli také charakter nemovitosti. Například. poplatníkovy nemovitosti jsou sice na území jednoho kraje, ale leží v okruhu působnosti více územních pracovišť finančního úřadu. V takovém případě bude přiznání k dani z nemovitosti podávat finančnímu úřadu, pod nějž spadá stavba. Stavba má tedy při určování příslušnosti přednost před pozemkem. Má-li poplatník více staveb a tyto stavby leží v okruhu působnosti více územních pracovišť finančního úřadu, pak bude určující druh stavby. Nejvyšší prioritu má obytný dům, pak byt, poté stavba pro rodinnou rekreaci a poslední v pořadí jsou ostatní stavby, tedy například stodola nebo garáž.

Změny platné od roku 2013 nicméně neznamenají, že by lidé, kteří vlastní své nemovitosti už více než rok a příslušné daňové přiznání podávali již v minulosti, nemusí ho letos kvůli sloučení spisů podávat znovu. Sloučení proběhne automaticky. Pro správné zaplacení daně je pouze nutné znát nové číslo účtu příslušného finančního úřadu. Od 1. ledna se totiž změnila také matriková část čísla účtu, která určuje jeden ze 14 nových finančních úřadů.

Za opožděné podání přiznání hrozí sankce

Přiznání lze podat několika způsoby: osobně donést na finanční úřad, zaslat poštou nebo využít elektronického podání. Elektronické podání lze uskutečnit buď prostřednictvím Daňového portálu (na stránkách České daňové správy, potřebujete elektronický podpis), nebo pomocí datové schránky.

Pokud se poplatník zpozdí a podá přiznání do 5 dnů po termínu (31. ledna), nehrozí mu žádné penále. Opozdí-li se ještě více, sankci se už nevyhne. Pokuta se počítá jako 0,05 procent stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 procent stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuty nižší než 500 korun se zaokrouhlují nahoru na 500 korun.

Podobně i u splatnosti daně mají poplatníci pětidenní lhůtu, po kterou se zpoždění ještě toleruje. Penále se ale začíná počítat už pátý pracovní den po termínu splatnosti. Výše sankce se v tomto případě odvíjí od repo sazby a v současnosti činí 14,05 procenta z pozdě zaplacené částky.

Firmy šetří i na nákladech na stěhování

Pro poradenské a realitní společnosti zaměřené na pronájmy na trhu kancelářských prostor v Česku byl celý rok 2012 ve znamení vysoké aktivity. Loňská bilance realizovaných pronájmů byla třetí největší v patnáctileté historii tohoto segmentu v Praze.

Jednalo se celkově o více než 273 000 m2. Přesto došlo v poměru k celkovým sjednaným pronájmům pouze k malému podílu stěhování. Důvod? Podle poradenské společnosti DTZ výsledek ovlivnilo robustní přejednávání nájemních smluv (renegociace) a v nepřímé úměře nízké procento nových pronájmů. „Pro řadu firem je překážkou stěhování. Tento proces mají spojený s vyššími náklady i časovými investicemi. Pronájem nových prostor tak musí nájemcům dávat i s těmito výdaji jednoznačnou finanční logiku,“ vysvětluje Pavel Domalewski, vedoucí oddělení zastupování pronajímatelů v DTZ. V posledním čtvrtletí 2012 tvořily renegiociace na souhrnném objemu transakcí 45 %, podobně tomu bude pravděpodobně i v prvních měsících letošního roku.

Loňský podíl přejednaných nájemních smluv je nejvyšší za posledních deset let. To reflektuje zmíněnou sníženou ochotu firem ke stěhování a k nové dohodě se stávajícím majitelem.Vysoké procento renegociací je rovněž odrazem silných let 2006 – 2008, kdy na pražský kancelářský trh přicházelo mnoho nových subjektů. Velké stěhování (nad 4 000 m2) minulý rok v rámci trhu realizovaly pouze společnosti ADP a Unilever.

Vývoj kancelářského trhu je v Praze kontinuální, racionální, a bez razantních výkyvů. V souladu s predikcemi DTZ nepotvrdil ani rok 2012 skokový nárůst neobsazenosti, která se už 1,5 roku pohybuje kolem 11,5 – 12 %. Znamená to, že nové přírůstky ploch jsou v naprosté rovnováze s realizovanou poptávkou. A to přibližně 100 000 čtverečných metrů ročně.

„Hovoříme-li o dalších trendech, pak nadále pokračuje preference udržitelné architektury a výstavby. O certifikaci usiluje šest ze sedmi projektů a označení LEED nebo BREEAM se už stalo standardem. Ostatně, ne náhodou se staví výhradně na Praze 1, 4 a 8, což jsou lokality v souladu s certifikacemi kvalitně obsloužené veřejnou dopravou,“ doplňuje Václav Bouček, vedoucí oddělení zastupování nájemců v DTZ.

Pražský kancelářský trh

Pražský kancelářský trh ve čtvrtém čtvrtletí 2012 po předchozích propadech opět rostl, ve srovnání se třetím čtvrtletím se zvýšil o 51 procent. V porovnání s posledním čtvrtletím 2011 však kancelářský trh klesl o čtvrtinu.

Oznámilo to sdružení realitních poradenských společností Prague Research Forum (PRF). Celkem si firmy od října do prosince v Praze pronajaly 66.400 metrů čtverečních kanceláří. Číslo zahrnuje i obnovené smlouvy dosavadních nájemců. Tento typ transakcí se na celkovém výsledku podílel ze 42 procent. Neobsazenost pražských kanceláří se ve čtvrtém čtvrtletí mírně zvýšila na 11,9 procenta, bez nájemce bylo 343.000 metrů čtverečních administrativních ploch. Stavitelé v posledním kvartálu loňského roku dokončili v metropoli tři kancelářské budovy, o dalších čtyř zahájili výstavbu.

Za prvotřídní kanceláře v centru Prahy platí firmy stále průměrně měsíčně 20 až 21 eur za metr čtvereční (512 až 534 korun). Na okrajích města zůstává měsíční nájemné za moderní kanceláře dlouhodobě na 13 až 14,5 eura za metr čtvereční (333 až 371 korun).

Celková výměra moderních kancelářských ploch v Praze přesáhla na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2012 2,88 milionu metrů čtverečních.

Pražský kancelářský trh obrátil

Pražský kancelářský trh ve čtvrtém čtvrtletí 2012 po předchozích propadech opět rostl, ve srovnání se třetím čtvrtletím se zvýšil o 51 procent. V porovnání s posledním čtvrtletím 2011 však kancelářský trh klesl o čtvrtinu.

Oznámilo to sdružení realitních poradenských společností Prague Research Forum (PRF). Celkem si firmy od října do prosince v Praze pronajaly 66.400 metrů čtverečních kanceláří. Číslo zahrnuje i obnovené smlouvy dosavadních nájemců. Tento typ transakcí se na celkovém výsledku podílel ze 42 procent. Neobsazenost pražských kanceláří se ve čtvrtém čtvrtletí mírně zvýšila na 11,9 procenta, bez nájemce bylo 343.000 metrů čtverečních administrativních ploch. Stavitelé v posledním kvartálu loňského roku dokončili v metropoli tři kancelářské budovy, o dalších čtyř zahájili výstavbu.

Za prvotřídní kanceláře v centru Prahy platí firmy stále průměrně měsíčně 20 až 21 eur za metr čtvereční (512 až 534 korun). Na okrajích města zůstává měsíční nájemné za moderní kanceláře dlouhodobě na 13 až 14,5 eura za metr čtvereční (333 až 371 korun).

Celková výměra moderních kancelářských ploch v Praze přesáhla na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2012 2,88 milionu metrů čtverečních.