Štítek: Kréta

Cestujte do Řecka

Řecká republika se rozkládá na nejjižnějším cípu Balkánského poloostrova. K tomu je následně třeba přičíst také více než 2 tisíce ostrovů. Těmi největšími jsou ostrovy Kréta, Rhodos a Euboia. Země hraničí s Albánií, Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Jeho břehy omývají vody pěti moří – Egejského, Krétského, Thráckého, Středozemního a Jónského. Celková rozloha Řecka je 131.940 kilometrů čtverečních. Východní část Řecka navíc může být pyšný na jedno z nejdelších pobřeží v Evropě. To má na délku okolo 15 tisíc km.

Řecko bylo v období antiky nejen centrem umění a filosofie, ale třeba též politiky a vědy. V současnosti se považuje za kolébkou evropské vzdělanosti. Bylo i zemí starobylých Bohů, kteří ji náležitě rozmazlovali. Narodili se tu velcí myslitelé, filozofové i panovníci. K nim patřil například Platón, Aristoteles nebo Alexandr Veliký. Bylo i vlastí bájného krále Mínoa. Řecko vstoupilo do povědomí také coby rodiště nejstaršího řeckého básníka Homéra. Tomuto muži se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia. V současnosti se země může pochlubit bohatou historií i pestrými kulturními tradicemi.

V antice se na území Řecka nacházely hned čtyři z proslavených 7 divů světa starověku. Byli jimi Kolos Rhodský na ostrově Rhodos, Diova socha v Olympii na poloostrově Peloponés, mauzoleum v Halikarnassu (dnešní Bodrum) a chrám bohyně Artemis v Efesu (v dnešním Turecku). Dědictví starodávné řecké civilizace je v zemi stále aktuální. A to hlavně díky množství dochovaných velkolepých památek. Právě tyto památky, ve spojení s kouzelnou přírodou a ideálním podnebím, vábí do Řecka každoročně obrovské počty turistů z nejrůznějších koutů světa.

Vedle pestré a velmi poutavé minulosti se země pyšní působivou a různorodou krajinou. V Řecku se střídají vysoká pohoří se zelenými nížinami. Podél břehů jsou k nalezení větší či menší ostrovy. Ty tvoří více než 1/5 rozlohy Řecka. Z velkého množství ostrovů však jen na 78 trvale žije přes 100 ostrovanů. K nejznámějším souostrovím patří Severní a Jižní Sporady, Kyklady, Dodekany a Jónské ostrovy. Coby nezařazené ostrovy jsou uváděny Kréta a Evia. Kréta je současně největším ostrovem Řecka. Na řeckých ostrovech můžete o dovolené stále vidět tradiční způsob obživy ostrovanů. V pevninském Řecku jsou k nalezení významná horstva. Těmi hlavními jsou Rodopy, pohoří Pindos nebo Helenidy. Nejvyšší řeckou horou je 2.919 metrů vysoký Olymp. Avšak hornaté jsou také některé z ostrovů, jako kupříkladu Kréta.

Pokračování textu Cestujte do Řecka

Řecká Kréta

5. největší ostrov ve Středozemním moři a největší z ostrovů Řecka se rozkládá na území 8.336 km2. Ostrov měří 260 km od východu k západu. Její šíře se pohybuje od 60 kilometrů na nejširším místě a pouhých 12 kilometrů v místě nejužším. Pobřeží Kréty má na délku 1.050 km. Ze severního směru je ostrov omýván Krétským mořem, od jihu mořem Libyjským. Krétský povrch vyniká vysokým pohořím, které udává jeho ráz. Nejvyšší horou je Mt. Psiloreiti o výšce 2.456 m.n.m. v pohoří Idi. I další hory mají úctyhodnou výšku.

Trvale žije na ostrově více než 600.000 ostrovanů. Takřka polovina z nich našlo svůj domov v největších městech. Dnes je hlavním městem ostrova Heraklion. Nebylo tomu tak ale vždy. Dříve byla hlavním městem Chania. Obě města mají mezinárodní letiště.

Kréťané jsou bezesporu hrdí a pohostinní lidé. Nikam se neženou a řadí se k nejdéle žijícím lidem na světě. Vděčí za to hlavně olivovému oleji, kterého jsou největší konzumenti na planetě. S olivovým olejem se v nejrůznějších formách turisté střetávají během celého pobytu. Dokonce i místní sladkosti bývají především ztužený olivový olej s cukrem.

Pokračování textu Řecká Kréta

Řecko jako destinace pro dovolenou

Řecko je známé jako kolébka evropské civilizace a též centrum vědění. Odkaz kdysi významné řecké říše je stále živý. Na území Řecka se totiž uchovalo množství velkolepých památek na časy dávno minulé. Právě tyto památky, ale i okouzlující příroda a slunečné podnebí lákají do země v jižní části Evropy každoročně velké množství turistů z různých částí světa.

Řecko, rozkládající se na jižním cípu Balkánského poloostrova zaujímá rozlohu přes 135 tisíc km čtverečních. K Řecku patří nejen Peloponéský poloostrov, ale též přes 3 tisícovky ostrovů a ostrůvků. Ty se nacházejí v Egejském, Jónském, Krétském a konečně Středozemním moři. Největšími z nich jsou ostrovy Kréta, Rhodos a Euboia. Východní část Řecka se může pochlubit jedním z nejdelších pobřeží v Evropě. Jeho celková délka je totiž asi 15 tisíc km.

Řecká republika sousedí s několika zeměmi. Na severozápadě s Albánií, ze severu s Makedonií a Bulharskem. Na východě má pak společnou hranici s Tureckem. Řecko má převážně hornatý charakter. Území je z velké části pokryto vápencovým pohořím jménem Helenidy. Na severovýchodě Řecka se zvedají hraniční hory Rodopy. Tyto hory zasahují až na území Bulharska. Ve směru od Albánie a Makedonie se táhne pohoří Pindos. To je fakticky výběžkem Dinárských Alp. Ve střední části Řecka se rozkládá Thessalská nížina. Ta se táhne od trojmezí Řecka, Bulharska a Albánie až k Pagasetickému zálivu. Podél východních řeckých břehů je k nalezení další horstvo s s nejvyšším vrcholem Olymp. Hornaté jsou také některé z řeckých ostrovů, jako například Kréta, Rhodos nebo Karpathos.

Pokračování textu Řecko jako destinace pro dovolenou

Grécko, Kréta a ľudia

Ľudia sme všelijakí… Všade sú iní, raz ich milujeme preto, že sú iní a raz ich nenávidíme, preto že sú iní. Kréťania sú ako droga. Spaľujú Vás neskutočnou láskou a ničia Vás zároveň. Niekedy ich neznesiete a zároveň bez nich nevydržíte. Každý krétsky „prvorodený“ návštevník bude uchvátený neskutočnou pohostinnosťou a brataním sa. Nedokáže ostať na Kréte „chladným“ rezervovaným, rozumným Európanom. Láskavosť a dobrosrdečnosť Vás úplne zlomí a už nikdy sa nechcete vrátiť do všednej Európy.  Áno, v Grécku si vedia užívať život. Kréťania boli pohostinní od počiatku sveta. Láskavosť a úcta k hosťovi im kolovala v krvi ešte za čias Mínojského kráľa – mimochodom predka všetkých európskych národností. Tak to bolo, a aj je v Grécku do dnes. Hosť do domu, Boh do domu. Hrdý a poctený. Nie sú leniví, lenivcov považujú za nehodných synov. Ale vedia si užiť tú námahu, predtým, než sa všetci ostatní utopíme v strese, v najmodernejších nepoškrabaných autách a  v nezmyselných počítačových hrách. Ľudia, ktorí možno až niekedy prehnane ctia grécku tradíciu, rodinu a slobodu zároveň.

Zaviazanosť a voľnosť zároveň. Zvláštna kombinácia, ale reálna, pre nás ťažko pochopiteľná. A hrdosť, neskutočná hrdosť a neskrotnosť, národ celé stáročia pokorovaní, raz Benátčanmi, raz Turkami, potom nacistami. Extrémny rešpekt a extrémna pohoda zároveň. Uchváti Vás krétsky spôsob života, je jedno či sa „ťuknem“ s iným autom, je predsa stále funkčné, dám si dobré zdravé jedlo, predsa mi ho príroda poskytuje, zapálim si, lebo cigaretka k diskusiám o živote patrí, pohádam sa, ale vzťahy sa vyčistili a aj tak ťa mám rád, porozprávame, zasmejeme sa, veď prečo by som mal byť mrzút.  Najlepším dôkazom o prístupe Kréťanov k životu je ich jazyk, gréčtina. 90 % slov sa používa v zdrobneninách a milých osloveniach. Niet čo dodať.