Hledání práce v zahraničí

Od té doby, co je Česká Republika v Evropské Unii, nepotřebujeme pro práci po EU žádné pracovní povolení. Existují ale i výjimky jako je například Německo, Rakousko, Belgie, Francie apod. V těchto zemích nebývá získání pracovního povolení zrovna jednoduché, ale při sehnání práce v určitých oborech se jedná většinou o formalitu. Brána k novým zkušenostem se nám tedy otevřela a je škoda toho nevyužít. Taková dobře zorganizovaná a zajištěná práce v cizích zemích nás může obohatit o nejrůznější zážitky a pomoci nám s budoucím povoláním.

V zemích EU je především nedostatek pracovníků v oborech zdravotnictví, informační technologie a v nejrůznějších technických oborech. Zvláště v těchto oborech vás tedy může nabídka práce velmi mile překvapit.

Často se vyplatí oslovit přímo firmy, které pracují ve vámi požadovaném odvětví. Zaměstnavatel tak uvidí přímý zájem o práci v jeho firmě, a pokud zašlete dobrý životopis a především motivační dopis, určitě to nějaký zaměstnavatel ocení.

Chcete si zajistit práci pěkně z pohodlí domova? Zkuste hledat práci na nejrůznějších internetových stránkách. Můžete také využít služeb zprostředkovatelské agentury, která vám práci v zahraničí ráda zajistí. Lidé také volí variantu hledání práce až po příjezdu do země. Jedná se o variantu pro více odvážné, ale často přímý kontakt dělá divy.

Nezaměstnanost handicapovaných

Pouze necelých 17% z postižených lidí v ČR má práci. Přitom právě tito lidé mohou být velmi dobrými a vděčnými zaměstnanci. I tak mají problém najít práci. Zaměstnavatelé se zkrátka obávají, že jim handicapovaní přidělají více práce a budou jim tak na obtíž. Pracovní pozice pro takto znevýhodněné lidi by měla být určitým způsobem klidnější případně trochu upravená. Ale není zde problém pouze na straně zaměstnavatelů.

Zdravotně postižení lidé často ani nevědí, že pracovat mohou, bez toho aniž by přišli o invalidní důchod. Takovými informacemi se totiž úřednice na úřadech práce nechlubí. Hledání práce je již tak dosti náročné pro lidi bez postižení, proto se není čemu divit, že mnoho handicapovaných lidí tak proto volí cestu nejmenšího odporu, zůstat doma a pobírat dávky.

Hlavní barierou je nedostatek informací, jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance. Často se totiž jedná o první zkušenost obou stran, kdy ani jedna neví, co má od nového pracovního poměru očekávat.

Mnoho zaměstnanců totiž ani netuší, že při zaměstnání handicapovaného člověka má nárok na slevu na dani z příjmů. Zde záleží na vážnosti postižení, jedná-li se o těžší, může se ročně jednat až o 60 tisíc. Žádat mohou také o příspěvek na zřizování nových pracovních míst, tedy na nákup vybavení a zařízení.

I když jsou handicapovaní pomalejší, patří mezi ty nejloajálnější zaměstnance, jsou pečliví a váží si toho, že mohou pracovat.

Jak efektivně odpovídat na pracovní nabídky

Určitě si myslíte, že na pracovní nabídky umíte odpovídat. Většina uchazečů o práci prohledává internet s připraveným životopisem a hromadně rozesílá odpovědi. To, že úspěšnost takového hledání práce se rovná jednomu procentu je ale věc druhá.

Ten, kdo hledá práci asi tuto situaci zažil. Rozeslali jste stovky životopisů na všechny strany, už si ani nepamatujete, jaké firmy jste kontaktovali. Pozvání na pohovor ale nepřišlo ani jedno. V dnešní době si zaměstnavatelé mohou vybírat ze stovek uchazečů, kteří se hlásí na jedinou pracovní pozici. A také to dělají. Zkušený personalista nebo ředitel firmy, většinou pozná hromadně rozesílaný životopis a pokud ne, stejně ho váš životopis neosloví, jelikož je až příliš obecný tak, aby vyhověl všem ze stovek oslovených firem.

Může se to zdát jako nesmysl, ale psát životopis pro každou pracovní nabídku na míru není hloupost. Ano, některé nabídky práce se v určitých věcech prolínají, pokud hledáte pozici skladníka, do jisté míry by mohl životopis zůstat stejný pro všechny oslovené společnosti, ale pokud se budeme bavit o specializovaných pozicích, zde to neplatí.

Nejdůležitější je mít v hledání práce systém, neodpovídat na pracovní nabídky bezhlavě. Možná takové hledání bude stát o trochu více námahy, ale uvědomte si, hledáte svůj vysněný job. Pište si jména všech společností, které jste oslovili. K tomuto účelu bohatě postačí nějaký tabulkový editor např. placený Microsoft Excel nebo služba Google dokumenty, která je zdarma. Není nic horšího, než když pošlete životopis do firmy dvakrát nebo dokonce třikrát. Takového uchazeče o práci si personalisté ihned zaškatulkují jako „hledače spamera“ a to není na začátek moc dobrá vizitka.

První, co si personalista přečte je průvodní dopis. Po jeho přečtení buďto přejde k prostudování vašeho životopisu, nebo vaši odpověď vymaže. Průvodní dopis je důležitější, než si většina uchazečů o práci myslí.

Hledáte práci? Musíte mít praxi v oboru

Každý, kdo hledá práci brzy zjistí, že na dnešním trhu práce nejsou až tak důležité školy, vzdělání a tituly. Je to praxe, kterou zaměstnavatelé požadují a v některých případech je požadovaná délka praxe neúměrně vysoká. Na pozice zvané „junior“ (např. junior PHP programátor apod.) je požadovaná délka praxe v rozmezí jednoho až dvou let. Na senior pozice a manažerská místa je požadovaná praxe rámcově 5 a více let. Toto ale nebývá pravidle a lze narazit i na nabídky práce, které požadují nesmyslnou délku praxe na administrativní nebo junior pozici. Počet pracovních nabídek je je na trhu práce omezen a firmy si toho jsou vědomy. V dnešní době se hlásí na jedno pracovní místo stovky uchazečů a firmy si proto můžou vybírat. Jistě už jste se setkali s nabídkou práce, která obsahovala něco jako „hledáme mladé, kreativní lidi, kteří rozšíří naše řady, prokazatelná praxe minimálně 5 let v oboru“. Většina odborníků se shodne na tom, že požadovat 5 let praxe je nesmysl. Ve většině případů stačí jeden až dva roky na to, aby se absolvent naučil základní dovednosti, které charakterizují jeho pracovní náplň, zbytek času jde už jen o rutinní opakování zaběhnutých procesů a úkonů.

Firmy si jsou vědomy velké poptávky po pracovních příležitostech a tímto jednáním docílí zjednodušení administrace při hledání nových zaměstnanců. Obecný cíl firem je jasný, najít zaměstnance, který bude specialista ve svém oboru s dlouholetou praxí, ale nastoupí na junior pozici za nižší mzdu. Jak si tedy najít práci, která vás bude bavit a naplňovat, dostanete za ni férově zaplaceno, prostě takový job snů? Mít bohaté pracovní zkušenosti. A co absolventi, kteří po dokončení studia žádnou praxí nemají? Odpovědí jsou stáže, výměnná zahraniční studia, stínování, poloviční úvazky a brigády v oboru.

Personalisté a majitelé firem rádi vidí pracovní aktivitu již během studia, musí být však z oboru, který uchazeč studuje či chce po studiích vykonávat. Brigáda ve skladu brambor je sice taky pracovní aktivitou při studiu, ale pro společnosti nemá obecně žádný význam. Na internetových pracovních portálech je možné vyhledávat nabídky práce pomocí rozšířené filtrování a tak spolehlivě najít nabídky určené pro absolventy.