I přesto, že se třeba neřadíte mezi zaryté fotbalové fanoušky, tak následující jména jste už museli někde zaznamenat. Jedná se o osobnosti, jejichž sláva se bude lesknout a třpytit ještě několik dalších generací a patří mezi hrstku lidí, kteří se dotkli sportovního nebe. Řeč je o největších fotbalových legendách, jenž sbírali jedno ocenění za druhým a stali se nezapomenutelnými.
Diego Armando Maradona
(* 30. října 1960 v Buenost Aires, Argentina) právem se řadí mezi nejlepší a nejtalentovanější osobnosti ve fotbalové historii. Mezi nejvýznamější fotbalové trofeje, jenž vyhrál se řadí výhra na Mistrovství světa v roce 1986 v Mexiku nebo druhé místo z téhož turnaje o čtyři roky později v Itálii. Pochazí z malé, chudinské čtvrti Villo Fiorito, jenž byla součástí hlavního města Buenost Aires. Jeho typickým rysem byl podsaditá a drobná postava. Na hřišti to byl míčový génius, jenž dokázal svými triky uchvátit přeplněné ochozy. Právě jeho podsaditá a malá postava, krátké silné nohy a nízko položené těžiště mu umožňovaly krátký, dynamický a rychlý běh. Jeho levá noha byla natolik zázračná, že svou pravou nohu využíval víceméně na opírání. V Argentině se těší takové oblibě, že místní obyvatelé založili náboženství, ve kterém je právě Diego bohem. Slavný písničkář Manu Chao složil na jeho počest píseň La Vida Tombola. Jeho neskutečná popularita má však také temnou stranu, která se projevovala zejména závislostí na kokainu a styky z mafií.
Zinedine Zidane
(* 23. červen 1972 v Marseille, Francie) je jedním z nejvýraznějších hráčů poslednách desetiletí. Poměrně urostlý útočník s tvrdou a přesnu střelou vynikal zejména v technice. Fotbalové srdce každého fanouška / hráče jistě zaplesá, když si vzpomene na jeho slavnou kličku jenž nese jeho jméno – Zidanovka. Jeho kvalitu podtrhuje i fakt, že když přicházel do Realu Madrid v roce 2001, klub si ho ocenil na astronomických 66 miliónů dolarů. Mezi jeho nejslavnější momenty kariéry se určitě řadí finále Mistrovství světa v Německu v roce 2006, do kterého jeho Francie dotáhla zápas až k penaltám. Osudným momentem se však stal Zidaneho zkrat, ve kterém hlavou odrovnal italského Materazziho. Francie prohrála.
Franz Beckenbauer
(* 11.září 1945 v Mnichově, Německo) der Kaiser – císař, jak se mu přezdívá, dokázal svou vůdčí schopností, přehledem a skvělou hrou doslova zneškodnit útočné snahy soupeřů a řadí se mezi nejlepší obránce v historii. Již ve svých 20-ti letech debutoval za národní tým a o rok později si zahrál i o slavnou sportovní trofej pro mistra světa. Usadil se na pozici libera a zaujal zejména svým novým pojetím hry . Jeho útočné výpady z pozice obránce se staly v následujících letech velmi populární a velký část hráčů jej kopírovala. Dokázal tak vyhrát kromě Mistrovství Evropy, také Mistrovství světa. Po ukončení hráčské kariéry se vydal na další úspěšnou dráhu – trenérskou. Podařilo se mu vyhrát s Německem Mistrovství světa a stal se tak teprve druhým hráčem v historii, jenž získal sportovní titul jednak jako hráč, tak i jako trenér.
Marco van Basten
(*31. Října 1964 v Utrechtu, Nizozemsko) tenhle striker z Holandska, jenž se zařadil mezi nejvýraznější osobnosti fotbalových dějin i přes svou velmi krátkou kariéru. Jeho mateřským klubem byl Ajax Amsterodam, ve kterém v roce 1982 odehrál debut a podařilo se mu ihned vsítit gól. Netrvalo to dlouho a svým silovým pojetím a technikou se stal nepostradatelným hráčem, jemuž se podařilo vyhrát další významný fotbalový pohár – nejlepší střelec. V roce 1988 dovedl své milované Nizozemsko k titulu mistra Evropy a v této době se stal také opakovaně nejlepším střelcem a hráčem světa. Jako osudová sezóna se ukázala v letech 1992/1993, kdy po vleklých a nejpříjemných zraněních s kotníkem byl donucem ukončit kariéru. Nastřílel 276 gólů.
Josef Bican
(*25.září 1913 – 13.prosince 2001) se řadí nejen mezi legendy české kopané, ale také té celosvětové. Již v mládí šel rozpoznat jeho obrovský talent a stal se hvězdou. Svou hvězdnou kariéru začal v rakouské reprezentaci, kde se rychle dokázal prosadit a vyhrát korunu pro nejlepšího střelce soutěže. Jeho oslnivá kariéra začala nejvíce zářit v období druhé světové války. Dokonce sám Hitler si přál, aby se stal Němcem- Josef ,,Pepi,, Bican odmítl. Většinu své kariéry pak strávil ve Slavii Praha. Podařilo se mu vsítit neskutečných 644 ligových branek a právem je tak členem klubu kanonýrů s odznakem číslo 1. V roce 1998 po něm byla pojmenávana planetka 10634 – Pepibican.