Nebojte se, pusťte se do rekonstrukce!
Opravy, přestavby nebo i montáž klimatizace historických budov jsou velmi ožehavým tématem posledních let. Po období minulého režimu, kdy bylo mnoho architektonických unikátů buď ponecháno na pospas zkáze způsobené nemilosrdným zubem času, necitlivě přestavěno nebo dokonce rovnou nahrazenou nějakou ideálně brutalistickou novostavbou. V dnešní době už máme prostředky i knowhow jak rekonstruovat budovy citlivě. Chováme se podle toho?
“Samozřejmě bychom mohli domy pouze zakonzervovat,” říká Petr Černý, mluvčí developerské skupiny DWD. “Jsme však přesvědčeni, že naprostá většina úprav, které provádíme je pro dobro lidí. Památkáři totiž často mají problémy i se zcela nezbytnými kroky jako je výměna oken nebo montáž klimatizace. Nedomýšlí však už důsledky. Nikdo nebude používat nádhernou a dobově vypadající kancelář, když tam v létě nepůjde dýchat a v zimě bude padat skrz okna sníh.”
Kritici rekontrukcí historických budov z pera developerů však nesouhlasí. “Nejde nám o to něco zakonzervovat, uvědomujeme si, že s měnící se dobou se mění i nároky, které uživatelé na domy kladou,” říká Antonín Podlipský. “Naším cílem je, abychom kvalitní stavby nenahrazovali odosobněným a uniformním “kancelářským barokem,” prosklenými věžáky s rádoby kvalitním designem z hypermarketu.” Naštěstí už definitivně pominula doba, kdy se kaple používaly jako cvičné terče kulometů a místo klášterů stavěly nové scény národních divadel. Dnešni architekti se snaží dělat vestavby a přestavby přece jen o něco více skrytě a snad i citlivěji. I přesto však mnoho elit z umělecké sféry označuje některé dnešní přestavby na nepromyšlené a nekoncepční.
