Mikroskop-pojmy
Mikroskop nemusíme chápat pouze jako profesionální nebo školní pomůcku, ale je možné jej zcela na amatérské úrovni vlastnit i doma. Vlastníci mikroskopu zažívají příjemné chvilky svého volného času při badatelských činnostech. Dětský mikroskop pomůže dětem poznávat svět z jiného úhlu a jejich fantazie může pracovat na „plné obrátky“. Mikrosvět není jen o tom být do něho ponořen sám, ale stává se zajímavějším tím, že o něm hovoříte a sdílíte ho s jinými pozorovateli.
Vlastnit mikroskop znamená, mít alespoň rámcovou představu co znamenají pojmy, parametry a témata s mikroskopy spojená. Dovolte, abychom se alespoň nad některými z těchto pojmů zamysleli s vámi a pomohli vám překonat počáteční neznalost.
Každý mikroskop má svoji rozlišovací schopnost objektivu. Rozlišovací schopnost mikroskopu je nejmenší vzdálenost dvou bodů, které je objektiv mikroskopu schopen zobrazit jako dva oddělené obrazy. Čím vyšší je tzv. N.A. (numerická apertura) mikroskopu, tím lepší má mikroskop rozlišovací schopnost. Vyšší N.A znamená větší jas pozorovaného objektu.
Dalším parametrem mikroskopu je hloubka ostrosti mikroskopu. Tento parametr udává rozdíl mezi vzdáleností nejbližšího a nejvzdálenějšího místa pozorovaného předmětu od objektivu (porovnáváme vždy místa s ještě přijatelnou ostrostí).
Při pozorování je důležitá velikost zorného pole, což je rozsah objektu jenž můžete vidět danou optickou sestavou. Zorné pole se zmenšuje s rostoucím zvětšením. Zorné pole je kruh, který je vidět mikroskopem a jeho velikost je ovlivněna jednak objektivem a jednak okulárem mikroskopu. S pojmem zorné pole souvisí pojem polní číslo, které v milimetrech udává průměr okulárem využité zorné pole. Na okuláru mikroskopu je vyryto FN + číslo; toto číslo udávané v milimetrech znamená průměr otvoru clony vymezující zorné pole okuláru.
Důležitým parametrem pro výběr mikroskopu je jeho zvětšení. Celkové zvětšení mikroskopu se vypočítá jako součin zvětšení objektivu mikroskopu a zvětšení okuláru mikroskopu. V případě, že je mikroskop vybaven vnitřní optikou, je tento součin vynásoben i zvětšením vnitřní optiky (a to i pokud je toto zvětšení menší než jedna). V mikroskopii hovoříme často o užitečném zvětšení mikroskopu, jejíž horní hranice je dána tisícinásobkem N.A. (rozlišovací schopnost objektivu mikroskopu), dolní hranicí je pětisetnásobek N.A. (numerická apertura). Zvětšení mikroskopu nad horní hranici užitečného zvětšení je někdy nazýváno „prázdným zvětšením“, protože už nezviditelňuje další detaily pozorovaného objektu, který se stává jakoby rozmazaným. Zvětšení pod spodní hranici způsobuje, že již okem nepostřehneme všechny detaily pozorovaného objektu, které by mikroskop byl schopen ukázat.
Pro badatele, kteří trpí krátkozrakostí nebo dalekozrakostí je důležitý pojem oprava/úprava refrakčních vad, tato je prováděna seřízením okulárů podle vady badatele.