Čvc 122019
 
Chondrit Jiddad Al Harasis

Můj otec začal se sběrem minerálů již na vysoké škole. Jeho obliba v geologii ho dostala až na Báňskou univerzitu, kde se stalo jeho studium nepopsatelnou vášní. Je tedy více než jasné, že si přál, abych šel, jako jeho syn, v jeho šlépějích a tak mě celé dětství zahrnoval minerály všeho druhu a v pokojíčku mi dokonce postavil vitrínu se stovkami vzorků. Jak tomu ale tak v životě bývá, jeho takzvané „tlačení na pilu“ se mu příliš nepodařilo a mě namísto sádrovců, kasiteritů, fluoritů a podobných minerálů, začaly zajímat meteority. Kameny, které na naši zem spadly z čistého nebe. Jsou pro mě fascinujícím úkazem, jemuž jsem doslova propadl. 

Meteority sbírám již pět let

Z mé první brigády jsem veškeré své peníze investoval do nákupu meteoritu, na který jsem měl zálusk již delší dobu. Malé meteority či spíše jejich úlomky, mi sice můj tatínek již párkrát věnoval, avšak žádný velký kus, jsem ve své sbírce, ještě bohužel neměl. Zálusk jsem měl především na chondrity z Čeljabinsku, tedy z Ruska, které jsem ze srdce obdivoval. Cena jednoho takového meteoritu se ovšem pohybovala kolem 5.000 Kč, tudíž jsem se musel na brigádě ve skladu hodně snažit, abych si podobný kousek mohl uzmout do své skromné sbírky meteoritů, které sbírám již neuvěřitelných 5 let. 

Otec mou vášeň sdílí se mnou

Tatínka sice trochu mrzí, že sbírám meteority namísto minerálů z našich luhů a hájů, avšak já jsem jimi naprosto posedlý. Naštěstí mě ale v mé vášni podporuje ve všech směrech, za což jsem nesmírně rád. Věřím také, že jednou budou mít ještě daleko větší hodnotu, než nyní a že na jejich sběru, třeba i slušně vydělám. Nyní ovšem o žádném prodávání svých těžce získaných kousků nepřemýšlím, ba naopak. Chtěl bych v dalších pěti letech svou sbírku obohatit o další skvělé kousky, které budou například z Brazílie či Ománu.

Led 162019
 

Řecká republika se rozkládá na nejjižnějším cípu Balkánského poloostrova. K tomu je následně třeba přičíst také více než 2 tisíce ostrovů. Těmi největšími jsou ostrovy Kréta, Rhodos a Euboia. Země hraničí s Albánií, Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Jeho břehy omývají vody pěti moří – Egejského, Krétského, Thráckého, Středozemního a Jónského. Celková rozloha Řecka je 131.940 kilometrů čtverečních. Východní část Řecka navíc může být pyšný na jedno z nejdelších pobřeží v Evropě. To má na délku okolo 15 tisíc km.

Řecko bylo v období antiky nejen centrem umění a filosofie, ale třeba též politiky a vědy. V současnosti se považuje za kolébkou evropské vzdělanosti. Bylo i zemí starobylých Bohů, kteří ji náležitě rozmazlovali. Narodili se tu velcí myslitelé, filozofové i panovníci. K nim patřil například Platón, Aristoteles nebo Alexandr Veliký. Bylo i vlastí bájného krále Mínoa. Řecko vstoupilo do povědomí také coby rodiště nejstaršího řeckého básníka Homéra. Tomuto muži se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia. V současnosti se země může pochlubit bohatou historií i pestrými kulturními tradicemi.

V antice se na území Řecka nacházely hned čtyři z proslavených 7 divů světa starověku. Byli jimi Kolos Rhodský na ostrově Rhodos, Diova socha v Olympii na poloostrově Peloponés, mauzoleum v Halikarnassu (dnešní Bodrum) a chrám bohyně Artemis v Efesu (v dnešním Turecku). Dědictví starodávné řecké civilizace je v zemi stále aktuální. A to hlavně díky množství dochovaných velkolepých památek. Právě tyto památky, ve spojení s kouzelnou přírodou a ideálním podnebím, vábí do Řecka každoročně obrovské počty turistů z nejrůznějších koutů světa.

Vedle pestré a velmi poutavé minulosti se země pyšní působivou a různorodou krajinou. V Řecku se střídají vysoká pohoří se zelenými nížinami. Podél břehů jsou k nalezení větší či menší ostrovy. Ty tvoří více než 1/5 rozlohy Řecka. Z velkého množství ostrovů však jen na 78 trvale žije přes 100 ostrovanů. K nejznámějším souostrovím patří Severní a Jižní Sporady, Kyklady, Dodekany a Jónské ostrovy. Coby nezařazené ostrovy jsou uváděny Kréta a Evia. Kréta je současně největším ostrovem Řecka. Na řeckých ostrovech můžete o dovolené stále vidět tradiční způsob obživy ostrovanů. V pevninském Řecku jsou k nalezení významná horstva. Těmi hlavními jsou Rodopy, pohoří Pindos nebo Helenidy. Nejvyšší řeckou horou je 2.919 metrů vysoký Olymp. Avšak hornaté jsou také některé z ostrovů, jako kupříkladu Kréta.

Continue reading »

Led 152019
 

V rozlehlé lyžařské oblasti Kaprun a Zell am See si rozhodně skvěle užijí zkušení jezdci i začátečníci. A nezáleží na tom, jestli na lyžích, či na snowboardu. Hory Schmittenhöhe a Kitzsteinhorn jsou příslibem skvělé lyžařské radovánky. Ty si může každý návštěvník regionu Zell am See / Kaprun vychutnávat na spoustě různých sjezdových tratí. K tomu všemu přímo v srdci překrásné a bílé horské krajiny. Schmittenhöhe a Maiskogel zaručují tu nejkvalitnější rodinnou zábavu na lyžích.

Lyžování startuje v Zell am See a Kaprunu brzy na podzim. A většinou trvá až do začátku léta. To znamená, že lyžaři a snowboardisté mohou v čerstvém prašanu na kitzsteinhornském ledovci kreslit obloučky po dlouhých deset měsíců.

vedle vrcholů Schmittenhöhe se 77 kilometry a Kitzsteinhorn s více než 40 kilometry sjezdovek, garantuje skvělé lyžařské zážitky na dvou desítkách km sjezdovek i vrcholek Maiskogel. Ten je skvělý k jízdám celých rodin s dětmi. Skiareály Kitzsteinhorn a Schmittenhöhe nabízí strmé tratě a mimořádné sjezdy. Prvotřídní lyžařské terény si bezpochyby zamilují všichni lyžaři. Netřeba se bát. V nabídce je i mnoho dalších sjezdovek s různými stupni obtížnosti. Lyžování a snowboarding v oblasti Kaprun – Zell am See nabízejí dohromady 3 vrcholy. Ty nabývají mnoha tváří a umožňují návštěvníkům lyžovat na více bezmála 140 kilometrech sjezdovek.

Continue reading »

Led 102019
 

Lungau, malebná alpská oblast v jižní části spolkové země Salcbursko, proslula tuhou zimou a hromadou sněhu. Ve starověku se tu křížily obchodní cesty a do konce středověku v těchto místech bylo i významné obchodní centrum. V současnosti je Mauterndorf , nevelké horské městečko s hradem a historickými budovami, oblíbeným lyžařským střediskem. Důvody jsou zřejmé. Mauterndorf totiž nabízí všechno, co lyžaři vyžadují. Lungau charakterizují nekonečné terény pro freeride s hlubokým sněhem a v první řadě 200 km upravovaných lyžařských sjezdovek všech kategorií. Na lyžích se tu dá jezdit jak po mírných dětských sjezdovkách, tak i na prudkých černých pistách.

I když Lungau se řadí k nejpopulárnějším lyžařským regionům na území Rakouska a na množství návštěvníků nemůže žehrat, v žádném případě neusíná na vavřínech. V nedávné době přibylo v Mauterndorfu do nabídky lyžování úplně nové středisko. Zprovozněna zde totiž byla nová kabinková lanovka, vedoucí k vrcholu Grosseck. Tato hora dosahuje slušné nadmořské výšky přes 2.000 metrů. Spolu s vedlejším Speiereckem, jenž je ještě o cca. 350 metrů vyšší, tvoří horský kotel. Ten skrývá nepřeberné množství možností ke sjezdovému lyžování, jízdě na snowboardu či skialpinismu. V Lungau byly postaveny především tří a čtyřsedačkové lanovky. Ty dopraví sjezdaře až k vrcholům zdejších hor. K dispozici jsou též 2 vleky podél cvičných luk. Doprava do kotle pod Grosseckem je možná buď kabinovou lanovkou z Mauterndorfu, případně 2-sedačkovou lanovkou z nedalekého městečka St. Michael. Jedincům, co vyhledávají upravené sjezdové tratě, toho Grosseck nabízí opravdu dost. Lyžovat se dá na 21 km modrých, více než 10 km červených a nakonec 7 kilometrech černě značených, pečlivě upravených sjezdovek.

Continue reading »